Jak bylo v Bulharsku...

+ERASMUS - Bulharsko (29.4. - 4.5.2019)

29.4.2019

Do Bulharska, přesněji do Varny jsme přiletěly 29.4.2019. Všechny rodiny už netrpělivě čekaly. Já jsem bydlela u Marie Ikonomové. Její táta společně s jejíma dvěma bratry Georgiem a Colianem mě mile přivítali. Když jsme jeli k ní domů ukazovali mi různé památky a povídali mi o Varně. Její máma Elen byla strašně přátelská a v ten večer jsme si padli do oka. Když bylo kolem šesté večer, vzali mě na pláž s přístavem. Když jsme se dokochali tou nádherou, šli jsme do velmi oblíbené restaurace přímo naproti přístavu. Objednali jsme si sushi, boloňské špagety a další jídlo a zjistila jsem, že strašně moc jí. Mají třeba tři chody u oběda nejsou jen tak malé porce. Zajímavostí pro mě bylo to, že mi řekli, že kuře je u nich velmi vzacné. Spousta kuřat je nějakým způsobem nejedlá a nebo jsou z velké množírny.

30.4.2019

Jeli jsme poprvé s Marií do školy Malý Princ. Škola je soukromá a dost velká. Mají úplně jiný styl výuky a celkově vzdělání. Po druhé vyučovací hodině jsme měli přednášku o motorech lodí, Brownovu plynu a dalších zajímavostech. Přednáška byla super, pouze si troufnu říct, že to bylo dlouhé.

1.5.2019

1. května je pro ně dost důležitý den. V tento den dávají na určitý strom speciální náramky. Červené s bílou. Červená má znamenat války a utrpení v minulosti. Bíla ovšem pravý opak. Představuje osvobození, rovnováhu a respekt. Tento den byl i pro nás dost důležitý. Říkali jsme prezentace na téma: energie. Přiznám se, byla jsem nervózní. Zvládli jsme a prezentace ostatních zemí byli taky moc dobré. Skončili jsme asi kolem půl jedenácté. Přijely jsme s Marií domů a hodinu odpočívaly. Rodina mě vzala na druhou stranu pobřeží Varny, ale bohužel si už nepamatuji název. Navštívili jsme katakomby ve skále. Dříve tam utíkali lidé kvůli válkám, aby mohli přežít. Její táta mi nechal vyrazit z automatu velkou zlatou minci, která tohle místo představovala. Když jsme sjeli o pár kilometrů blíže k moři, šli jsme do restaurace. Dala jsem si typické tradiční jídlo. Něco jako u nás zapékané brambory, ale bylo to jiné. Dali mi k tomu tvaroh s jogurtem. Bylo to vynikající. Když jsme dojedli, šli jsme se podívat do botanické zahrady. Bylo tam několik, už rozkvetlých, druhů rostlin a ve skleníku měli snad všechny různé druhy kaktusů.

2.5.2019

Tento den jsme šli do centra energie ,kde jsme měli přednášku o solárních panelech a poskládali jsme si mlýn se solárním panelem a poté delfinária. Bylo to úžasné a ještě úžasnější bylo to, co ti delfíni uměli. Po té jsme šli do školy a dělali různé projekty. Na konci školního dne jsem s Marií jela školním autobusem. Moc dětí v něm nejezdí.

3.5.2019

Jelikož to byl poslední den v rámci školy, tak jsme navštívili sklárnu, kde jsme na živo viděli, jak vyrábí například skleněnou labuť. Na konci přednášky jsme dostali certifikáty/diplomy. V sedm hodin jsme v jedné restauraci slavili Georgiho narozeniny. Bylo mu osm. Tohle jsem si užila a nikdy na to nezapomenu.

4.5.2019

Poslední den ve Varně. Ráno jsme se rozhodli, že se zajedeme podívat do kavárny v delfináriu. Dali jsme si tam kakao a jeli na další pláž, kde jsme nasbírali neskutečně moc mušlí. Loučení bylo těžké. Nechtělo se mi domů a hlavně pryč od těchto úžasných lidí. Objali jsme se a řekli pár slov. Dala jsem jim kartičku s poděkováním a zamávala a vydali jsme se k letadlu. Domluvila jsem se s něma, že kdykoli můžou k nám přiletět a tohle mi řekli i oni. 

Kristýna Jemelková